Kamenička a SDH

Výsledková listina JEŽKOVO PEKLO 2010 ZDE KLIKNI

Ježkovo peklo 2010 – Stručný popis soutěže

V sobotu 13.3.2010 se uskutečnil II. ročník soutěže s názvem „Ježkovo peklo“. Po velmi vydařeném loňském ročníku jsme se i letos do soutěže přihlásili. Předem nám bylo naznačováno, že soutěž letos notně přitvrdí na obtížnosti, což se záhy potvrdilo J. Ke zvýšení obtížnosti dost přispělo i počasí – prostě to bylo peklo. Soutěž začala odpolední částí, kdy byla na programu štafeta družstev a byla to docela síla, co si na nás organizátoři připravili, každý soutěžící musel nejprve zdolat bariéru, potom vzít hasičský nastavovací žebřík, opřít ho o vybudovanou plošinu, vylézt na ní a se žebříkem jí přejít ( no kymácela se teda řádně J ), na druhé straně žebřík zase opřít o zem a slézt dolů a položit žebřík. Pak následovalo přenesení dvou dvacetilitrových kanistrů naplněných vodou, dále táhnutí dvou hadic „B“ s proudnicema (byly pěkně starý a nacucaný a docela přimrzaly k zemi) a na závěr byl zlatej hřeb v podobě 60 úderů železnou palicí v takzaveném hammerboxu. Tuto trasu muselo postupně zdolat všech šes členů družstva a navíc poslední člen – Lukáš Caha, musel ještě na závěr vypít lahev nealko piva.

Soutěž naznala změn i v organizaci noční části, družstava nevyjížděla postupně za sebou, ale dopředu si vylosovala startovní čísla a podle vylosovaného čísla začínala na stanovišti označeným stejným číslem a jelo se kolečko, stanovišť bylo stejně jako soutěžních družstev. My jsme si vylosovali osmičku, takže jsme začínali v Bítovčicích.

Po sedmé hodnině večer dali organizátoři pokyn, aby se soutěžní družstva rozjela na vylosovaná stanoviště, takže jsme se vydali do Bítovčic, po příjezdu na místo nám bylo řečeno, že máme ještě chvíli počkat, až se dostaví všechna družstva na svá stanoviště a soutěž bude zahájena naráz pro všechny, už nevím které družstvo to brzdilo nejvíc, ale bylo to družstvo, co začínalo v Kameničce, prej jí nemohli najít J.

Dál budu popisovat naše jednotlivé úkoly, tak jak jsme je postupně plnily:

1. stanoviště Bítovčice - Kýblšpryc : tady jsme museli naplnit džberovku a připojit na ní hadici s proudnicí a nastříkat nástřikový terč – cca 5litrů, po nastříkání slézt dolů k řece a pomocí kýblů dolít přistavenou káď do plna až přetýkala. Jako docela jsme nechápali proč jsme tam museli lejt asi 6 -7 kýblů, když káď přetýkala už po druhým kýblu, ale rozhodčí chtěl abychom pořát dolejvali!!
2. stanoviště Luka nad Jihlavou – Povodně: úkol spočíval v postavení protipovodňové hráze z předem připravených 60. protipovodňových pytlů kolem kádě a po postavení hráze vzít ponorné čerpadlo, napojit na něj hadici a nasát vodu z kádě. Stavba nám šla docela od ruky a mysleli jsme si, že jsme úkol splnili dobře, jenže jsem dostali 3 minuty penalizace, za to že by prý hráz na některých místech možná protýkala. No opět nás tam rozhodčí moc nepotěšili, ale i přes náš nesouhlas se s tím nedalo nic dělat a museli jsme pokračovat dál.
3. stanoviště Studénky – Kýblování: při cestě z Luk se rapidně zhoršila sjízdnost silnic a vůbec se počasí dost pokazilo a ze soutěže začalo dělat opravdový peklo. Ve Studýnkách jsme dostali za úkol naplnit 200 litrový sud z rybníka, bohužel jsme nemohli udělat řetěz jako loni, protože byl sud dál od rybníka a taky proto, že se tenhle úkol plnil jen ve 4 lidech, velitel a strojník odpočívali, pachloci jedni J. Ale jinak se nám tenhle úkol docela povedl a pěkně jsme si zaběhali, no bohužel né ten večer naposled.

Bonus : po cestě ze Studýnek do Jihlavy na Brněnský kasárna, se mělo jet zkratkou kolem

trafačky. Nahoře na kopci jsme najednou uviděli auto otočený ve struze v závějích na střechu a před autem ležící osobu a další dva zraněný lidi. No fakt nás to hodně vyděsilo, ale zastavili jsme a šli na pomoc, aspoň mě teda chvilku trvalo než jsem poznal, že je to nastražený jen jako a málem jsme zavolali záchranku ( prej se to dokonce pár družstvům podařilo J ). Fakt to měli perfektně namaskovaný, včetně krve, odřenin a tak. Byli jsme pochválený za dobré poskytnutí prví pomoci, ale dostali jsme nějaký trestný body, za to že jsme nejdřív nezajistili auto.

4. stanoviště Jihlava,Brněnský kasárna - Vyhledávání osob: tady jsme se rozdělili do

dvojic, každá dvojice byla svázaná k sobě asi metrovým lanem a za úkol bylo najít v jednom z objektů kasáren trojici uschovaných papírů A4, na kterých byl 6 místní kód, ten si zapamatovat a nahlásit ho rozhodčím. Mě s Rosťou se podařilo najít první papír snad po půl minutě, ostatí dva papíry jsme pak s klukama cjvilku hledali, ale taky jsme je našli celkem brzo a běželi jsme nahlásit kódy. Čas by byl perfektní, kdyby nám nedali tuším že 4 minuty penalizaci, prej jsme špatně nahlásili jeden kód, kde jsme údajně prohodili čísla, ale jsme si stoprocentně jistí, že jsme to nahlásili dobře, ale rozhodčí byli neústupní a tu penalizaci nám prostě dali (i když na tom jedno bylo vidět, že si tím taky moc jistej nebyl, už byl nalomenej a říkal, že je to možný, že jsme to teda nahlásili dobře, ale druhej to utnul a bylo vymalováno). Odjížděli jsme odtsud docela naštvaný, ale pak jsme to hodili za hlavu.

5. stanoviště Pístov – Ejektor : tady to bylo stejný jako loni, měla se ejektorem vysát

voda ze sudu, sice nám to travlo o trochu dýl než loni a úkol jsme splnili.

6. stanoviště Hybrálec – Barevná hudba : opět stejné místo a stejný úkol jako loni,

akorát jsme byli víc navleční, zejména Honza měl troje kalhoty, takže to trvalo trošku dýl, ale jinak to byla oddychovka, doslali jsme i občerstvení, takže to bylo super. Jen taková malá perlička: Lukáš dostal jedním svým kouskem ženské osazenstvo hasičovny pěkně do rozpaků J

7. stanoviště Šacberk – Nebezpečné stavy: tady jsme museli vyskákat z Ara, doběhnout

po cestě pod sjezdovku, kde si Vašek sedl na připravený sáňky a vzal si do ruky připravenou pilu (kaprovku), ostatní jsme ho táhli nahoru do sjezdovky, naštěstí néé až nahoru, ale jenom kousek ke kládě, která ležela přes cestu, z ní jsme uřízli malé kolečko a tradá zase dolů a do auta. Byla to sice makačka, ale jinak se nám tento úkol moc líbil a i rozhodčí říkali, že jsme tam dosáhli perfektní čas, údajně snad zatím nejlepší, takže do teďka mevíme proč jsme ve výsledkách této disciplíny až jako 14 ??? L Někde se asi stala chyba.

8. stanoviště Jihlava, Bedřichov – Podzemní hydrant: rozvinutí útoku o třech hadicích

„B“ a proudnici od podzemního hydrantu a jeho otevření a pak to zase všechno smotat a uklidit a to vše na čas.

9. stanoviště Heroltice – záchrana osob: zase stejné místo a téměř stejný úkol jako loni,

jenom s tím rozdílem, že místo zvířete máme v zakouřené hasičovně hledat osobu, hasičovna byla zase totálně zakouřená a my jsme začali pátrat po osobě uvnitř, chvilku jsme nic nenacházeli, ale pak jsem si všiml opřené knížky o skříňku a ta knížka se jmenovala „Babička“, chviličku jsme sice váhali, jestli je to ono a naštěstí bylo. Zdá se to jako jednoduchá věc, ale spousta družstev tady pohořela, protože je to nenapadlo, že by to mohlo být ono a pořád hledali nějakou osobu.

10. stanoviště Velký Beranov – Požární útok: klasickej požární útok podle bojovýho řádu, naštěstí bez vody, ale zato i se zbalením hadic a všeho nářadí.
11. stanoviště Velký Beranov, kulturák – Šrouby do hlavy: no opět jeden z

vypečenejch úkolů, Pavel měl za úkol vypsat hlášení o výjezdu k požáru, Rosťa jako strojník musel správně zašroubovat několik kulatin s různejma závitama do správných děr a my ostatní jsme museli ke 40 různejm šroubkům najít 40 správnejch matiček a zašroubovat je, zdá se to jako jednoduchá věc, ale háček byl v tom, že většina těch šroubků byly malinkatý a hlavně jsme to museli dělat v zásahovejch rukavicích, no u těch nejmenších šroubků a matiček to byl docela oříšek, vono i bez rukavic by byl s některejma problém, ale podařilo se J

12. stanoviště Kozlov – Zrychlený přesun: tak to byl mazec !!! Mysleli jsme, že to bude

ale to jsme netušili, jak velikánský moře mají v Kozlově, který se muselo oběhnout s hadicema a jiným nářadím, v půlce jsem padal na držku, naštěstí jsme se zachovali jako tým a střídali jsme se v nesení hadic a ostatních věcí, přecejenom je rozdíl táhnout mokrý béčko nebo proudnici. No ale zvládli jsme to dobře i když nás to stálo spoustu sil a z Kozlova jsme odjížděli už dost utahaný.

13. stanoviště Vysoké Studnice – Sušení hadic: tenhle úkol nás nemohl zaskočit, to

to máme všichni dostatečně nacvičený z našeho sušáku, takže to bylo dobrý, i když po všech těch předchozích útrapách už to motání není žádná sranda

14. stanoviště Řehořov – Štafeta dvojic: no co budu povídat, zase rozhazování spojování

smotávání hadic a mezi tím běhání J a aby to nebylo tak jednotvárný, tak to muselo bejt ještě podle cvičebního řádu, takže běhat po správný starně hadice, správně ji motat a tak. Sice jsme se do těch stran při motání s Vendou trošku zamotali, takže jsem chytli malou penalizaci, ale jinak slušnej výsledek.

15. stanoviště Měřín – První pomoc: tady jsme museli asi půl hoďky čekat, než na nás

přišla řada. Pak jsme se museli rozdělit, já a Lukáš jsme šli psát zdravotnické testy a ostatní kluci měli před sebou pernej úkol a to záchranu nalezené osoby, která nejevila známky života. Ale úkol splnili bravurně, nejprve přišli na to že má v ústech cízí těleso (hašlerku), naložili figurýnu na nosítka, správně ji zakurtovali k nosítkám a vynesli nahoru do klobovny, kde se začala provádět resuscitace. Po několika sériích srdeční masáže a umělého dýchání, nám přítomný zdravotník oznámil, že se podařilo obnovit životní funkce. Pak nám ještě vysvětloval některé malé chybky (vyndavání hašlerky bez lékařských rukavic a pomalejší rytmus srdeční masáže než by měl být), ale jinak jsme byli hodně pochválený.

16. stanoviště Kamenička – Cvičební řád: proč zrovna u nás musela bejt taková blbost ?

Zase to bylo rozvinutí útoku o třech hadicích „B“ mezi druhou a třetí byl rozdělovač a na konci proudnice, pak to zase joko vždy tuto noc vše ještě smotat a uklidit ( už asi po stý J ). To by bylo fajn, jenže to bylo všechno na přesnost podle cvičebního řádu. Sice jsme si dávali velkej pozor, jenže pak nám milej zlatej rozhodčí řekl, že nám dává ,už si to teda přesně nepamatuju kolik, ale myslím že 80 s penalizaci, za to že jsme si na začátku špatně oblíkli vesty – měli jsme špatný čísla, čímž nás moc potěšil, už jsme to ale neměli sílo ani nějak řešit, byli jsme rádi že to máme za sebou – byly 3 hodiny ráno.

17. stanoviště Kamenice – Zamotané ruce: tak tady už to pro nás byl závěrečnej úkol. Bylo dáno 6 uzlů, který se měly provést, naštěstí to měli kluci docela naučený, tak to zmákli až na jeden – dračí smyčku. A tím pro nás soutěžní část Ježkova pekla skončila, hurá !!!

Z Kamenice nás čekal přesun do Beranova na základnu – kulturák, kde se odevzdal výkaz a měli jsme padla, byli jsme tam asi jako 4 nebo 5 a bylo kolem půl 4. A mohli jsme si říct – PŘEŽILI JSME TO!!! Konečně jsme si mohli trochu orazit a dát si nějaký to pivko, protože se čekalo až dorazí všichi a některejm to bohužel chvilku trvalo, Kamenický kluci dorazili snad až před 5 nebo kolik vlastně vůbec bylo a pak už bylo jenom vyhlášení výsledků a tradá za svítání domů. Dorazili jsme v 6 ráno.