Historie Kameničky
Kamenička - Historie
Kamenička – dle výkladu jména značí říčku, nebo potok tekoucí kamenitým dnem, v níž se těžil kámen, nebo ves s kamennými domy.
Kamenička se nalézá na samém okraji jihlavského okresu, stranou hlavních dopravních spojů.
Zástavba Kameničky je soustředěna na typické návsi, kterou tvoří selská stavení kolem návsi, za kterými se táhnou nádvoří a pole. Další zástavba se táhne kolem silnice III. třídy od Kamenice na Měřín.
Kamenička vznikla kolonizační činností třebíčského benediktinského kláštera. Nacházela se blízko nedaleké Kamenice a Měřína, ve kterém bylo proboštství podřízené klášteru.
První zmínky o Kameničce je z roku 1412, kdy je zmiňována jako Kamenyczka, v roce 1556 jako ves Mala Kameniczka, od roku 1678 se jmenovala Kamenicžka, v roce 1718 Kameniczka, v roce 1720 Kamenitzka, v roce 1751 Kameniczka,. Od roku 1846 se ustálil název Kamenička.
Její osudy byly spjaty s třebíčským klášterem a s blízkou Kamenicí, se kterou ji pojil společný majitel, farnost i škola.
V majetku třebíčského kláštera byla Kamenička do roku 1468, kdy po dobytí třebíčského kláštera vojsky Matyáše Korvína, dochází k zániku kláštera. Novým majitelem se stal Zdeněk ze Šterberka. V roce 1492 přechází pod vládu pánů z Pernštejna. V roce 1556 koupil tento majetek pan Burian Osovský z Doubravice. Po vládě Osovských přechází do majetku pánů z Valdštejna. V jejich majetku zůstala až do počátku 20. století.
Už v průběhu vlády Osovských dochází postupně k nahrazování vrchnostenské správy samostatnou obecní správou.
O životě v obci se můžeme více dovědět z obecních knih. Ty nám dokládají jak velká byla povinnost roboty v obci, jak obecní správa hospodařila, jsou v nich zapsány i výdaje spojené s pohybem vojsk, která kolem Kameničky v průběhu dějin několikrát přešla.
Robota v Kameničce: dle zápisu v obecní knize z Kameničky robotoval svobodný dvořák 1x týdně, 1 den s koňmi, 10 celoláníků po 3 dnech a od sv. Jiří do sv. Havla ještě 4 dny,
4 1/2láníci to co láník, 6 chalupníků 2 dni a 3podruzi po 1 dni.
V Kameničce byl také obecní chudobinec, výdaje na jeho stavbu a udržování jsou také doloženy.
V roce 1794 musela obec Kamenička přispět na dvojtřídní školu v Kamenici částkou 10 zlatých a 10 krejcarů.
Dochovala se listina z r. 1595, kterou Smil Osovský z Doubravice kameničským poddaným odpustí desátek obilní snopný jarý a ozimý, pokud uhradí ročně 40 zlatých 55 krejcarů. Nemusely tedy z Kameničky vozit od té doby povinné odvody z úrody do Třebíče.
V roce 1585 povolila obec Kamenička Bartoňovi – dvořákovi, z Kameničky, aby si z rybníčku zbudovaného na návsi pro svou potřebu dovedl roury do svého dvora.
Za zmínku také stojí zápis v Kronice Kameničky o stavbě křížku u kostela v Kamenici na hrobkách, kolem kterého chodil pohřební průvod z Kameničky do kostela v Kamenici.
Psal se rok 1886, do Kamenice měl tohoto roku zavítat nejvyšší duchovní pastýř, biskup František Sal. Bauer u příležitosti udělení svátosti biřmování. V té době byl starostou pan František Lavička z č.p. 23 a obecními radními pan František Maštera z čp. 4 a Jan Lavička , pan František Voda z čp. 21 a František Jonáš z čp. 13 byli členové výboru. V Kameničce byla provedena veřejná sbírka, při které se vybralo 125 zlatých. Za zhotovitele kamenného kříže byla vybrána kamenická dílna pana Jana Hurdy v Jihlavě. Kříž měl mít svítilnu a podobat se kříži, který už stál u chrámu Páně u Minoritů v Jihlavě. Kříž byl za obnos 170 zlatých vyhotoven a 10. července 1886 na šesti povozech dovezen do Kamenice a téhož dne postaven. Povozy jakož i všechnu práci poskytli občané zdarma. V den biřmování pan biskup tento kříž posvětil. Později byl kříž ohražen čtyřmi železnými tyčemi zasazenými ve čtyřech kamenných sloupcích.
Další zápisy se týkají požárů a jiných neštěstí v Kameničce.
Počet obyvatel Kameničky:
Rok počet obyvatel počet domů
1850 296
1880 295 46
1900 305 48
1921 307 51
1930 298 56
1950 230 62
1990 175
2000 171
2007 165
To je stručná historie Kameničky. Dozvídáme se z ní hodně zajímavého o lidech i době ve které žili.
od desíti k pěti
(hery fox, 2. 11. 2009 15:57)